Jdi na obsah Jdi na menu
 


Barvy, tma, kruh a tak.

...a došla jsem k pár bodům:

  • Nechápu, jak jsem mohla být tak moc negativní člověk. To byla sebenenávist, sebeodpor a role oběti.
  • Jsem vděčná sama sobě za to, že se mi podařilo tohle v sobě přenastavit. Ne, pořád to není úplně ideální, a ano, můj život je sinusoida a absurdní tragikomedie, ale rok 2012 a zejména 2013 mi hrozně pomohly. Nebo ne ty roky. Prosě tehdy jsem prošla nějakou transformací.
  • Dneska vážím víc než v roce 2014, v mém "nejhubenějším období", mám asi víc než třeba v r. 2009, kdy jsem k sobě cítila odpor. Ale jsem podstatně spokojenější. (Ne zcela spokojená a konkrétně téma jezení je u mě pořád nemalý problém.)
  • Můj progres za těch deset let není na první, a možná ani na druhý, pohled nějak extra znatelný - přecejen nemám děti, práci ani manžela - ale jsem ráda, že jsem se dostala tam, kde jsem teď.
  • Píšu to v době, kdy se fakt hodně něco posralo, co se týká mého (dalo by se říct věčného) studia. Píšu to v den, kdy celý den sedím u PC a téměř nic nedělám, bez depek a splínů ovšem.
  • Dneska vím, že jsem silná osobnost a že si se vším poradím. I když to třeba bolí. A zvládnu vše i přes úzkosti, protože právě ty ke mně prostě patří a fakt se nebojím říct, že mě i posilují. Nevím, co bude, ale poperu se a vyhraju.
  • Jsem v podstatě vyoutovaný člověk, nedělá mi problém se bavit o tom, že nejsem jen na chlapy, resp. že jsem vlastně víc na holky a vůbec, že jsem prostě spíš taková flexibilní. Ale ne v rodině (i když se nebojím říct, že otevřená jsem dost). Tam je ta komunikace a situace a prostě nezájem pořád na hovno a... nemám zapotřebí to nosit nalepené na čele. Hodně mi pomohlo (když na to koukám zpětně - viz příspěvky zde) mé uvědomění si BDSM stránky. 
  • City mám furt ale divný. To je v současný mý Situaci sice asi lepší, ale chci na tom máknout... (Vlastně je možný, že tam teď ty city jsou víc, než by bylo vhodné, ale že to začně bolet teprve poté, co to skončí. Nespekulujme. Každopádně nechci se fixovat na jednu osobu, se kterou je mi dobře, když vím, že není moje.) A máknout ne kvůli tomu, abych "už taky měla manžela a dům a děti", ale kvůli tomu, že rozvíjet se budu pořádně až s někým trvalým. Dám sem písničku. Superžena potřebuje supermana, nebo daší superwoman.