Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je to tam!!!!!!

26. 8. 2008

Bych chtěla oznámit, že je to tam!!!!!!! Od včerejška, přibližně 17:30 mám piercing. Jako fakt. Sama jsem tomu asi ještě věřit nezačla....  Dala jsem za to míň, než bych dala tam, kde jsem si to původně chtěla nechat, no a mohla bych dát ještě míň, kdybych si přinesla vlastní labretku. Ale to vůbec nevadí.

O bolesti se tady nedá vůbec diskutovat... Já měla jen strach jednak z toho, že tam nebudu schopná zavolat. Doteď nechápu, jaktože jsem to zvládla... Pak jsem měla strach, že mi to prostě neprojde. Ale papírek "od maminky" bohatě stačil. A to, že to doma netušili mi přišlo děsně ftipný... Zatim si nevšimla(?) babička, což je mi až moc divný... Matka se asi zpočátku nasrala...jakože jsem ani nezabučela a pak to snad vzala. Nevim, co se jí asi honilo hlavou a netušim, zda by mi to vůbec dovolila. A tatík? Tomu se to nelíbí, ale řekl, že vyrvat mi to už nemůže.... Tak hlavně, ať na to nejsem nějak alergická(mám alergii na kov a on nechápe, že todle kov neni).

Jupííííííí..... A myslim, že mi to i sluší:-)

A už jsem 2 krát slyšela na E2 Living in a world without you:´) Tak jsem to krapet obrečela, ale nevim, proč.

Ta škola se blíží.... A loni jsem toudle dobou něco dělala. Těď nedělám nic. Nejhorší je číst si ty moje kecy, nejenom tady.... v mym deníku, až zhruba 2 roky zpátky. Furt to samý a já nic! Já už ani nevim, co vlastně chci... Já vim, že to zní divně, ale je to tak. Mám to v hlavě docela srovnaný, ale zas tak moc ne e. Kdybych nebyla blázen , tak nejsem (nejmíň) rozdvojená osobnost. Vim, co chci... Ale nejsou to jen tak náhodou sny, o kterých už předem vim, že nemohou vyjít a proto se ani nesnažim..?! Nevím.

Neví tady někdo, jak se seznamují introverti? Přes net....? Ale co když ten introvert nemá ani odvahu někomu napsat přes net? Já fakt nevim.  Totiž, já prve koukala na fotky z ňákýho srazu.... a nedovedu si představit, jak přijdu někam, kde znám třeba jen jednoho člověka(a to třeba zatim ani né osobně) a začnu se bavit... Heh, a to vůbec nemluvim o "možnostech" u nás ve velkoměstě a o "pohodě" u nás v rodině.. No, ale... nevim, co jsem chtěla. No, vlastně to, že teď v září mělo přijít setkání s jednou osobou. A já se bojim, že ta osoba už neexistuje. A to doslova.