Jdi na obsah Jdi na menu
 


Má mysl o hovně

18. 6. 2010

Dnes je rok od nechci, aby to bylo naposled. Samozřejmě že šlo o Větrovku. Smutný je to, že to bylo naposled s "tou druhou" osobou. Větrovku jsem naposled viděla 2. 10., což je ještě smutnější.. Loni ten můj dech, koktání, to že se přiblížily... bože.

A zítra je to rok, co jsem viděla "tu druhou". Samozřejmě že jsem si na to vzpomněla. Na obě ty věci a ne jednou.

Ta druhá rovná se pro teď to hovno. To je hrozná mluva... Ale že jela mym busem... kam to mohla jet? Ona měla teď závěrečky, třeba bude makat někde poblíž... ale co to řešim, pouhé spekulace. Víte, já se o ní zajímám dlouho. Vždy to tak bylo, protože jsem jí měla spojenou s Větrovkou.. pak měla přívlastek "posraná", když jsem vídala jen ji. Ve skutečnosti je to tak, že mě fascinuje. (Slovo fascinovat neznamená přitahovat a už vůbec ne přivádět k infarktu, prostě je z těch, kterých si nejde nevšimout - séé si jí všimla taky a to má prosím k eLku daleko.)

Stejně je to hustý... Souvislosti. Myšlenky. Skutečnost.