Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nebavěj mě nadpisy!

24. 7. 2008

Včera jsem zhlédla moc pěknej film... Všimla jsem si toho v programu jen díky fotce, která mi připomínala Ch. Ricci.. No, jistě.... Hrála tam ona, tak já jako, že se na to podívám. Zaujal mě ten stručný děj, co popsali v programu a tak jsem na to včera koukala. Sice to bylo s titulky, ale nevadí. Jmenovalo se to Pumpkin a prostě mě ten film oslovil a něco ve mě nechal. A to je dobře. Jo svym způsobem to byla pohádka - dobrý konec, všichni se máme rádi, atd... Já jinak americký filmy ráda nemám, ale toto za to stálo. Možná proto, že to nebyl žádný médii opěvovaný trhák... Naposledy ve mně takto něco nechal film Zrůda. Hmm, já od tý doby na telku moc nekoukala.. Tam taky hrála Ch. Ricci a tam vypadala stejně nejlíp...:) A u Zrůdy jsem bulela jak malý děcko... A nejsem, snad?

V období kolem úplňku se mi vždy zdají hodně sny... No, a pokaždé jsou to děsné kraviny. Nebo jak se to vezme, objevuje se tam vše, na co myslim, čim se zabývám, ale je to prostě pomotaný dohromady... A štve mě, že nikdy si ten sen celej nezapamatuju. Vždy nad tim přemýšlím ještě ráno nebo v noci  a pak, jakoby se mi to vykouřilo z hlavy. Na dnešek jsem ve snu dá se říct"prodělala CO"... A má to vysvětlení - včera jsem si vzpomněla na Zrůdu a v poslední době často myslim na to, jak mamce říct jednu takovou věc...

Jo, co se tý mý změny týká? Trochu jsem se krotila, ale pohyb žádnej... A "tu věc" jsem neřekla, jde o pierc.. Celý den sedět u PC, to je.... Já nevim, co mi brání, když jízda na kole mě i baví? No, a co se toho piercu týká, tak jsem zase přemýšlela, jestli to nedám sama... Ale to by bylo lepší až po tom, co to řeknu a nepochodim, ne?

Chci jet na Tarju Turunen 21.října do Prahy.. Byl by to muj první konzert, první naživo viděný příslušník národa finského.... Ale má to své ALE... Jenže furt, asi naivně, vidim naději... Spolužačka, dokonce kámoška, mi prve psala, že tam jede její táta - na provokaci, ale jestli by tam jela i ona, což je možný...... Ne, přeštaň snít...