Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pocity smíšené a možná smíšenější

2. 4. 2010

Pojedu na konzert. Na konzert, který jsem si nevydupala. Na konzert, na který už X let chci. Divné? U mě bohužel ne. V r. 2005 jsem o tom mluvila, v r. 2007 jsem se nechala odbejt a teď jsem ticho. Přitom mi už nikdo nic nezakazuje.

Mám radost. Budu tam. Ano.

Jenže já mám strach. Nedokáži se z něho vypsat. Tady souvisí vše se vším.. Z žádného konzertu jsem neměla takový strach - pravda, já těch konzertů zatím tolik nezažila, ale... Ani u těch The Rasmus, nebo možná ano - snad bych si to ale pamatovala.

Nějak to dopadne! Rozhodně lepší než si vyčítat to, že jsem doma a opět nic.

Díky těm, co mi to zařídili. Věřte, nechci to tak... ale jsem taková a nevím, jak to změnit. Třeba to je taková odplata za to, co bylo.. I když, jakmile se vrátím do 2007, kroutím nad tím, jak jsem mohla být naivní.

Mám vnitřní potřebu se o tom rozepsat více, ale nevím jak!