Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sinusoida pokračuje

17. 7. 2015

V lednu jsem začala žít, ale teď to zase stagnuje. Asi se tomu bránim. 

Ten samý měsíc jsem byla na měření složení těla. Byla jsem totiž vyžraná. 

Povedlo se mi to ukočírovat a byla jsem se sebou spokojená.

Pak přišlo období před státnicemi a hodně se to zvrtlo.

Mezitím jsem si udělala radost festivalem, kde to bylo super. TO je můj život.

Teď mám po nich. Jsem bakalář a jsem za to ráda. Jsem přijata na navazující a prostě naoko je všechno fajn.

Jenže....

Byla jsem na festivale, který byl opět super, miluju TO. A tam jsem se rozežrala opět, vlastně i trochu rozpila (ale od toho mi nedělá sebemenší problém se odvrátit). A to rozežrání pokračovalo pondělí až čtvrtek extrémně.

Záchvatové přejídání, jedno z PPP. 

Vyhrát nad tím asi zcela nejde, ale už se mi povedlo se toho zbavit, teď je to tu zas a já vím, že to zvládnu zase! I kdyby ne sama.. (kontaktovala jsem odb. pomoc).

A i kineziologožku. Protože jsou věci... Prostě někde je příčina toho všeho a já věřím, že když ji poznám, změní se to. A třeba začnu ŽÍT.

Prospělo by mi se odstěhovat.

A možná to udělám. Ale za co?

No nic. 

A víte co? Dala jsem si cíl. 

Když se mi zhruba do půlky září povede dostat na 60 kg (tam už jsem skoro byla, ale jde mi primárně o vzhled postavy), odměním se tetováním.

A do konce roku mě čekají ještě 3 super koncerty, na jeden z nich ale ještě nemám lupen. A výjimečně si nechávám ujít Tarju. Kolem té se ale točí můj cíl.