Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vrchol roku za mnou

20. 8. 2014

 Žiju si svůj sen? Tyjo, sice to neni konstatní stav, ale dá se říct, že jo, žiju. Jsem pryč, tam,kde jsem být chtěla. Ok, možná mi to nedalo to, co jsem si představovala (co jsem si ale představovala?), ale udělala jsem dost pokroky.

  • comingout (LOL, v cizině jsem kontaktovala teplou grupu, doma se to furt neví)
  • zkusila jsem si něco vydělat
  • žiju bez živočišných produktů a cítím se fajn; do toho  jsem vnímavější a ač přiznávám, že šlo hlavně o zdravotní stránku,mám to nastavený také eticky
  • splnila jsem si sen, ze kterého jsem se v neděli vrátila

 

Hrozně to tu uteklo. Co bude dál? Řidičák. Brigáda - kde? To nevim, ale najdu si ji. Veggie lidi v mým okolí, aklimatizace. Zapracování na postavě. 

 

V březnu se stalo něco, co mě rozsekalo. Ale ve skutečnosti jsem věděla, že to dopadlo nejlíp, jak jen mohlo. Minulý čtvrtek jsem si užila něco, o čemž jsem si předtím (březnem) myslela, že si to užiju jinak. Ale užila jsem si to parádně. 

A celkově.. posledních pár dní bylo prostě super. A v září a v listopadu si dám repete něčeho z toho. Prostě se mi daří. Ne stoprocentně, ale což. Všechno bude.

Je to hektické a ani možná já sama tomu nebudu rozumět, až to jednou (zas po půl roce?) budu číst.

No nenašla jsem tu životní lásku, ani práci. Domu mě to zas tak netáhne a při představě, že za pár dní už tam budu zas natrvalo, mi neni dobře.. Jakože prostě to se těžko popisuje.

Obecně vzato - jsem šťastná. Jenomže ne všechno je úplně ideální. Nic netrvá věčně - ani život kočky, která s vámi žije 13 let a která byla prostě osobnost.

A vo tom to je.