Všechno jenom kolem mě.
Nevim, co chci... Nebo jo?
"Všechno je jednou poprvý, tak je jasný, že máš trochu strach... Ale jestliže se tomu nevzepřeš, tak ten strach nepomine a bude to čim dál tím horší..."
Ne, nemusíš mi to řikat, ..., já to vim sama. Tak proč zůstávám tedy doma na prdeli....?
Tak mi potom ale pověz, co se za ten rok změnilo? Nic.... Je to ještě horší, skoro ve všem. Vlastně přesně před rokem, ano dnes je to výročí, to byl vrchol toho, co já jsem kdy dokázala... Smutné.
Pak chceš ještě něco... Moc to chceš, ale neumíš o tom mluvit. Ehm, o čem ty vlastně mluvit umíš...! Hm, a jsme tam zase.
Chjo.. za 2 měsíce... "v tý prázdný kantýně, začínám tak nevinně...." Ano, tak jsem to chtěla. A času na to bylo dost.