Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. 5. 2009

1. Svoje narozeniny neřešim. Někdy se sama mýmu přístupu k těmhle věcem divim, ale je to tak. Nějaký dárky mě neberou, ale dokáže mě celkem rozsekat, když mi někdo napíše "ke krásným narozeninám" nebo "splní všechna přání"... Protože to s těmahle věcma nevidim růžově.

2. Takže depka. Prej to na mě bylo znát. Zajímalo by mě, co si takhle myslej naši.. když viděj ten muj přístup... Sere mě, že do nich nevidim. Normální člověk si totiž v tomhle věku užívá, né přežívá. Takže mi brouka do hlavy nasadila "kámoška", když se ptala, jestli jsem takhle někde byla, jestli někam chodim... Taky bych do ní chtěla vidět. Vlastně do všech.

3. Ale dostala jsem dar, kterej bych nečekala, se kterym jsem nepočítala a kterej mi zvedl dočasně náladu. Abstraktní dar v podobě vidění... jela se mnou skoro po roce. Fakt, naposled v červnu, takže to beru jako dárek... I když ono když člověk někho vídat přestane, tak pak už to vidění neni takový... Píšu hadry.